Kitchen Confidential

Anthony Bourdain. Asi ho neznáte. V Americe ho zná každý druhý a nejedna teenage holka má jeho plakát na zdi. Není to ale zpěvák, ale kuchař. Čím a proč se ale tak liší svých kolegů? Protože je to lidská verze Bendera z Futuramy. Živel s kriminálními sklony, který se ničeho nebojí a s ničím nebo nikým nepáře. Jeho život se zrcadlí v jeho rukou, které má poseté jizvami, popálenimani, nesčekněkrát orejpanými nejrůznějšími předměty. Říkal o sobě, že před smrtí rozhodně nebude litovat, že si život neužil. Každou špatnost, kterou mohl provést, provedl. To by ale samotné asi nestačilo. Jeho hyperaktivní nátura a konstatní drive způsobily, že se stal prvotřídním kuchařem, manažerem proslulých restaurací pro celebrity, spisovatelem, novinářem a dokonce moderoval i vlastní dokumentární pořad o jídle a kulturách všude na světě. Jak říkám, nebyl se ničeho, nenechal si nic ujít. Střihl si i roli ve filmu, nebo namluvil i tuhle knihu. O tom ale později.

Do všeho šel po hlavě, nesnažil se být diplomatický nebo ohleduplný. Na nic si nehrál, vše říkal na plnou hubu. A tahle nezastřená upřímnost vedla k velké popularitě, ale i k temným stránkám. Jeden z jeho podřízených se po jeho ostré kritice oběsil.

V Kitchen Confidential (Důvěrnosti z kuchyně) ale čtenář dostane neředěnou dávku zákulisí profesionálních kuchyní. Představu, jaká cesta vede ve statusu Chefa, co se děje s jídlem za zavřenými dveřmi a i zdůvodnění, kdy a proč si rozhodně neobjednávat rybu. Je to docela dobrá a velmi často překvapivá sonda do jiné životní role. Do role, kterou si myslíme, že si dokážeme docela dobře představit.

Jen teda pozor. Po přečtení možná budete skeptičtější při každé návštěvě restaurace, možná se bát i podobně pirátské posádce, jakou míval Bourdain. Anebo vám váš vlastní život vedle téhle bohémské smrště bude připadat nemasný a neslaný.

Dost lidí pozitivně hodnotilo i to, že to sám namluvil. Je to proto, že jeho hlas znají z televize i proto, že se v roe 2018 oběsil a neslýchavají ho už tak často. Jeho přednes je úderný a úštěpačný, ale osobně jsem si ho tak neužil. Často slova polyká, že hůř rozumím, věty zase chrlí tak rychle, že to nestíhám vstřebávat. A ani nemusí jít o výčet specialit s francouzskými názvy.

Doporučil bych asi hlavně foodies, kteří si to dokážou skutečně plně vychutnat.