Into Thin Air
Tip na mou první knihu z vysokohorského prostředí jsem objevil docela náhodně v knize Quiet (jež se zaobírá introvezí). Byla to ale trefa - kniha byla tak dobrá, že částečně dostala přednost i před spaním a asi za 2 noci byla přečtená.
Redakce časopisu Outside chtěla napsat článek o narůstající komercializaci výstupů na Everest. A pro ten úkol vybrala Krakauera, jež měl k horolezectví úzký vztah už od mládí.
Původně měl informace načerpat z pobytu v základním táboře, ale Krakauer cítil chtěl vystoupit až na vrchol a splnit si tak svůj sen. Jelikož článek v Outside by mohl přivést nové zákazníky, hned dvě agentury chtěly Krakauera přibrat ke své expedici a nabídly výrazně sníženou cenu. Události ale nabraly nečekaný spád a vyústil v ohromnou tragédii, kde zahynulo 8 lidí z 3 expedic včetně zkušených horských průvodců. Výstup v roce 1996 se tak smutně a nesmazatelně vepsal do historie Himálaje.
Krakauer byl mezi přeživšími a s ještě čerstvými vzpomínkami se pusitl do psaní, kde zúročil své mnohaleté zkušenosti - jak ze psaní, tak z lezení.
Atmosféra i osobnosti živě popsané, dokonce jsem byl do čtení tak hluboce pohroužen a že jsem i několikrát zapomněl, kde skutečně jsem. Příběh je strhující, především pasáže o sestupu, kdy se šance na přežití neúprosně tenčily každou vteřinu.
I zpětná analýza situace a přemítání o tom, co vše k tragédii vedlo, mi přišlo velmi propracované, nezaujaté a zpracované s nadhledem. S nezaujatostí nesouhlasil jeden z horských průvodců, který vydal vlastní knihu, která ovšem nestaví na tak dobrém podkladu, jako Into Thin Air. Což je dle mého soudu opravdu vynikající kniha s neuvěřitelně silným příběhem. Pokud vás zajímají hory, příroda nebo dosahování cílů, nebudete zklamáni.