Výběr z listů Luciliovi

Seneca byl římský filozof, stoupenec školy stoiků a patřil mezi plodné spisovatele. Já si vybral soubor dopisů, které psal mladšímu příteli a ve kterých radil, jak dobře žít. Přišlo mi, že před dvěma tisíci lety, nebyla lidská mysl tak "roztříštěná" nekonečnými přívaly informací všeho druhu a že se tehdejší filozofové soustředili především na ty nejpodstatnější aspekty života. A proto to považuji za skvělý zdroj inspiraci pro dnešní dobu.

Měl jsem ale nečekaně velký problém tuto knihu najít. Ptal jsem se v několika antikvariátech, bezúspěšně. Nakonec mě na návštěvě babičky napadlo podívat se do knihovny po dědovi. Nehledal jsem ani dvě minuty a našel, dokonce i s jeho poznámkami. Nedlouho poté už jsem stravoval jednu stránku za druhou. Dopisů je v knize okolo stovky. Některé stručné a výstižné, jiné dlouhé a velmi hluboké. Část myšlenek není lehce stravitelná, ale ty ostatní jsou klenoty.

Při shrnování přečtených knih občas nevím, co vlastně zmínit. Tady mám opačný problém - udělal jsem si desítky stránek výpisků, které slouží jako podklad pro další úvahy. Navíc interpratace se liší u každého čtenáře. Tomuto dílu neumím udělat dostačující službu, nedokážu vyjádřit, jak hodnotné může být. Pro ilustraci přiložím pár citací pro lepší představu.

Chudoba přestává být chudobou, je-li veselá. Chudý není ten, kdo má málo, ale kdo touží mít více.

Usilujme o to, abychom ve srovnání s lidem vedli život lepší, nikoli protichůdný. Jinak od sebe odpudíme ty, jejichž zdokonalení je naším záměrem

Ve svém okolí mám vegetariány, vegany, zero waste nadšence. Pro dobrou věc se omezují, chovají se zodpovědně a zájmy ostatních nadřazují svým. Namísto obdivu se jim ale může dostat výsměchu nebo alespoň nepochopení. A je to právě kvůli té protichůdnosti, o které mluví Seneca. Pro běžného člověka by omezení masa mohlo být ok. Jeho dogmatické zavržení si však vykládají naprosto nepřípustný požadavek a ti, kdo ho dodržují mají často za magory.

Šťasten není ten, koho takovým nazývá lid, kdo oplývá množstvím peněz, nýbrž ten, který má veškeré dobro v svém duchu, muž vzpřímený, rovný, šlapající po všem proměnlivém

Tohle nám reklamy neřeknou. :)

Dobytčata, jejichž kopyta se zocelila v drsné půdě, snášejí jakoukoli cestu; ta, jež se krmila na hebké a bažinaté pastvě, rychle se opotřebovávají. Také voják z hornaté krajiny bývá statečnější, člověk městský nevydrží již při prvním pochodu.

Naše slova nemají bavit, ale prospívat.

Nesmíme pečovat o to, abychom byli živi dlouho, ale nýbrž dostatečně. Dlouhý je život, je-li plný.

Tak čím naplníte ten váš? Takhle kniha má potenciál ho přehodit na jinou kolej.

← NovějšíZpět na výpisStarší →