The Clockwork Universe

Sonda do dob, kdy se rodila věda. První řádky čtenáři v mysli kreslí detailní popis tehdejšího prostředí. A to tak výmluvně, že snad i vnímáte všemi smysly. Což někdy nemusí být zas tak příjemné, jak to zní. Třeba když je řeč o způsobech navštěvování záchodů. Tedy… tehdy vlastně ještě úplně záchody moc neexistovaly. No, otočmě list.

Když získáme přestavu o podmínkách, ve kterých tehdy lidé žili, o to více žasneme nad hlavami lidí, o kterých se zde pojednává. Že i v tom neuvěřitelném chaosu dokázali vidět řád a celý vesmír si představovali jako složitý hodinový strojek, kde každá akce se projeví podle nějakého vzorce, ne náhodně. Že dokázali vidět až daleko za hranici představitelného, jako Newton na gravitační zákony.

Zároveň se ale dočteme, že i tihle velikáni byli pořád lidé se svými vadami. Že se vzájemně osočovali, uráželi a ponižovali. Hádali se třeba o to, kdo co vymyslel první.

Celkově mě kniha ale zase tolik neuchvátila, byť z kraje byla dechberoucí a hlavou jsem užasle kroutil se při každém druhém odstavci.