DMC

Na návštěvě u kamaráda moje oči spočinuly na jeho nadhérně pestré a objemné knihovně. Neodolal jsem a šel jsem zblízka omrknout nápisy na hřbetech knih. Přetékalo to zajímavými tituly. Zeptal jsem se, jaké jsou jeho oblíbené a pár chvil jsme diskutovali. Nakonec jsem si půjčil tohle manga, což je žánr, o kterém jsem sotva slyšel a jen matně vím, že existuje.

Jelikož je to vlastně komiks, přečíst se dá jedním dechem. Tento konkrétní příběh je o mladém klukovi Negishim, který přijede z venkova do Tokia. Je nadšeným posluchačem švédského popu, hraje na kytaru a chtěl by mít taky takovou kapelu. Shodou okolností nakonec v kapele působí. Jak napovídá obálka knihy, není to ale popík, ale je drsný metal a nazývá se DMC. Negishi se tak dostává do situací, které jsou mu nepříjemné, nechce je dělat, nicméně se mu z toho nedaří odejít.

Aby toho nebylo málo, potká se svou nádhernou bývalou spolužačkou. Chtěl by na ni zapůsobit, ale ví, že působení v kapele DMC ho zdiskredituje. Začíná vymýšlet různé výmluvy a vede skoro dv paralelní životy. Jestli si s tím poradí nebo ho to semele nebudu prozrazovat. :)

Nemám to nijak podložené, ale připadá mi, že ten příběh může být jakousi alegorií na japonský způsob žití. Kdy lidé dělají, co musí, bez ohledu na jejich vlastní cíle, potřeby atp. Její hrdina, možná i autor nebo někteří čtenáři hledají způsob, jak utéct od nepříjemné reality ke svým snům.

A finální verdikt? Je to kniha, která mě mnohokrát překvapila (nejen tím, že se čte odzadu dopředu) a často mi zvedala obočí. Rád jsem ochutnal nový žánr a ačkoli se další podobné aktivně shánět nechystém, nebudu se jim ani nijak bránit.

← NovějšíZpět na výpisStarší →