Factory Girls

Voices from the Heart of Modern China

Leslie T. Chang

Tentokrát po dlouhé době papírové vydání knihy. Na obálce jsou velkými písmeny vepsány dvě slova, která se běžně společně nevyskytují. Továrny a dívky působí téměř skoro jako oxymorón. Ne tak v Číně. Americkou žurnalistku čínského původu neodbytná touha přinutila vzít si dovolenou a pustit se do tvorby knihy o pozadí růstu čínské ekonomiky. O příbězích holek z vesnic, které se snaží přežít ve velkém městě.

Factory Girls - cover

Rok 2004. Široké silnice, mosty a nadjezdy, které plní záplava osobních aut, taxíky s podvodnými řidiči nebo autobusy, které nejenže nejezdí načas, ale sem tam nechají vystoupit všechny cestující, pokud jich není dost a znamenalo by to pro řidiče prodělečnou cestu. V uších se rozléhá ohlušující rámus ze stavby, kde dělníci nedbale budují další z nekonečné řady téměř identických paneláků. Na chodnících se hemží uspěchaní a chotičtí lidé, kteří jsou z velké většiny migranti a téměř nikoho neznají. Tahle scenérie není (i když by mohla) z dystopické fikce. Toto nehostiné a nebezpečné město v deltě Perlové řeky (Pearl River Delta), nedaleko Hong Kongu, se jmenuje Dongguan.

Historicky byl Dongguan malá rybářská vesnička, která se začala rapidně tranformovat v osmdesátých letech, kdy Komunistická strana zavedla nové reformy. Jednou z nich bylo ustanovení speciálních ekonomických zón, které nabízely lepší podmínky pro byznys. Spousta zahraničních firem proto přesunula svojí výrobu právě sem. Poptávka pro pracovní síle dosáhla neuvěřitelných hodnot a jako magnet začala přitahovat chudé mladé vesničany z okolí velikosti půlky Evropy. Jedna z největších migrací obyvatel na světě se dala do pohybu.

Mezi lidmi, kteří v raném věku (mnohdy v 16-17 letech) opustili vesnici a dosavadní způsob života, jsou i Min a Chunming (pozn. pokud toto nebo něco podobného budete číst, dělejte si o postavách poznámky, ať se vám ty jména nepletou :)). Od ostatních se však liší tím, že navázali kontakt s autorkou téhle knihy a vydrželi s ní ve spojení dost dlouho na to, aby mohla jejich turbulentní příběhy poznat a posléze sepsat. V překotném životě migrantů totiž není neobvyklé, že přijdou o telefon a tím pádem i o přátele - není totiž žádný další způsob, jak je znovu nalézt.

My se tak můžeme detailně seznámit s životními podmínkami migrantů a s tím, jak se se svou situací vypořádávají. Nováčci tráví monotónní činností mnoho hodin denně za pouhých pár stovek yaunů měsíčně. Chtějí-li lepší práci, musí zariskovat a v té stávající skončit, i za cenu pokuty (2 měsíčních platů). Pro získání práce nové je téměř nezbytnou nutností lhát - o svém věku, schopnostech či bývalé práci. V tomhle světě se na skutky nebo hodnoty příliš nehledí.

Ostatně, není divu. O jedné z nejpopulárnějších knih osobního rozvoje v Dongguanu s názvem Square and Round Leslie píše, že “je zvrácenou verzí Amerického self-help žánru. Nepodněcuje lidi, aby se snažili objevit sebe sama, oprostili se od materiálna, nebo aby byli upřímní v jejich vztazích. Nesnaží se měnit své čtenáře. Namísto toho je nabádá, jak dělat lépe to, co už umí: být povrchní, závidět, chovat se jako sketa, pochlebovat a jak být lstivý.” Hodnoty, na kterých Číňané stavěli 2 000 let, vyvrací jednu po druhé. Můžeme narazit třeba i na toto:

Loyalty: If you and your best friend get along very well, they you are true friends for now. But if there is one million dollars’ worth of business to be done, if you don’t kick him aside or he doesn’t kick you aside, then you have mental problems.

Loajalita: Neodkopnete-li svého nejlepšího přítele, nebo on vás, kvůli šanci na milionový byznys, pak máte mentální problém.

Kniha se netočí ale pouze kolem práce. Dočteme se např. o tom, jak se cílevědomí zaměstnanci snaží naučit angličtinu. Bohužel u šarlatána, jež je přesvědčen, že klíčem k úspěchu je škola, co zachází s lidmi jako se stroji. Nebo o tom, jak se v obrovském městě plném neupřímných cizinců hledají druhé polovičky. Nebo o převrácených rolích na vesnici, kde děti dávají kapesné rodičům a rozhodují, co si budou smět koupit.

Kromě hlavní dějové linky autorka začlenila i pátrání po kořenech vlastní rodiny. Mezi migrací z vesnic do měst a z Číny do Ameriky, kam se přetěhovali její rodiče, totiž našla mnoho paralel. V téhle části se čtenář dozví i něco málo o temné historii Číny (jež je v zemi stále cenzurovaná).

A právě fakt, že autorka je Američanka s čínskými předky, dává knize extra dimenzi, jelikož se dokáže na problém dívat optikou jak individualistického západu, tak kolektivistického východu. Těžko hledat někoho kvalifikovanějšího, kdo by měl zpracovat takové téma a čtenář to pocítí. Máte-li chuť vcítit se do života někoho jiného a získat tak šiřší pespektivu, empatii nebo si jen zkrátka připomenout, co vše máme a ostatní o tom jen sní, tohle je solidní volba.